Shopping Cart

Ženy reagují hůř na očkování proti koronaviru. Jejich imunitní systém funguje jinak

Ženy reagují hůř na očkování proti koronaviru. Jejich imunitní systém funguje jinak; Zdroj foto: Jakub Plíhal

Velice vážné vedlejší účinky vakcín proti koronaviru jsou extrémně vzácné. Například ve Spojených státech je podle úřadů mělo méně než 0,001 procenta naočkovaných lidí.

Mírné vedlejší účinky ale lidé mnohdy pociťují. To se může projevovat bolestí hlavy nebo svalů, únavou i teplotou. Je to reakce imunitního systému, který se připravuje na boj s virem. Podle nedávno zveřejněných dat se ale zdá, že ženy tyto vedlejší účinky pociťují častěji než muži.

Švýcarská vláda v červnu zveřejnila, že 68,7 procenta případů vedlejších účinků na vakcínu nahlásily ženy. V USA to bylo dokonce 79 procent z prvních 13 milionů podaných dávek a v Norsku podle dubnových údajů 83 procent. To jsou ale jen částečná data, řada zemí je vůbec nesbírá.

“Vůbec mě to nepřekvapuje,” říká pro americký deník New York Times Sabra Kleinová, imunoložka a mikrobioložka z fakulty veřejného zdraví na Univerzitě Johnse Hopkinse. “Tento rozdíl u biologického pohlaví je naprosto konzistentní s minulými zprávami o jiných vakcínách.”

Podobně hovoří i další odborníci, například Maria Teresa Ferrettiová, imunoložka z Vídeňské univerzity. “Z vakcín proti jiným virům už víme, že ženy si většinou vytváří více protilátek, když jsou naočkované, což znamená, že mají i více vedlejších účinků,” vysvětlila pro německý server Deutsche Welle.

Více protilátek

Ženy měly například čtyřikrát častěji alergickou reakci na vakcínu proti prasečí chřipce v roce 2009 i přesto, že bylo naočkováno více mužů. Další studie zase ukazuje, že mezi lety 1990 a 2016 tvořily ženy 80 procent všech případů anafylaktických reakcí na očkování, kdy může alergen přivodit až smrt.

Biologické faktory totiž ovlivňují imunitní systém. Ten mužský má vlastní problémy, které u žen nenastávají. Například testosteron oslabuje sílu imunity. Ženský hormon estrogen naopak nutí buňky produkovat více protilátek v reakci na vakcínu.

Řada genů, které ovlivňují naši imunitu, se navíc nachází na chromozomu X, ty mají ženy dva, zatímco muži jen jeden. U většiny žen je druhý chromozom X neaktivní, u části ale funguje a i díky tomu mají imunitu silnější. Je to mimo jiné důvod, proč 80 procent autoimunitních nemocí, tedy chorob, kdy se imunita snaží bojovat i s vlastním tělem, postihuje právě ženy.

Roli ale podle vědců hraje i gender, tedy osobní identita daného člověka, protože může ovlivnit, jaký má přístup ke zdravotním službám nebo jak se k němu ostatní chovají. Například když se od mužů očekává, že mají být silní a bolest potlačit, a tak vedlejší účinky po vakcínách na rozdíl od žen nenahlásí.

“Studie ukazují, že muži si také méně často myjí ruce a méně nosí roušky. Když to smícháte s tím, že mají větší riziko vážnějšího průběhu nemoci, vznikne velmi komplexní obraz toho, jak jsou vůči covidu-19 zranitelní,” říká Rosmery Morganová z Univerzity Johnse Hopkinse.

Muž jako norma

Ferrettiová si myslí, že by vědci měli tyto okolnosti během výzkumu a sběru dat zohlednit, což se ale v naprosté většině případů neděje.

Podle Morganové se ale jedná o dlouhodobý problém. Ženy často nebyly během klinických testů nebo výzkumů vůbec zastoupeny – například v USA je toto povinné až od roku 1993. Vědci se totiž dříve obávali, že by ženské hormony mohly výsledky změnit.

Kromě jiného to má za výsledek, že u řady přípravků dodnes není rozlišené dávkování pro ženy nebo intersexuály. A to se týká i vakcíny proti koronaviru. “V dávkování máme jeden přístup pro všechny, ale to ženám nemusí vyhovovat,” tvrdí Morganová. A Ferrettiová souhlasí.

Video: Ukázka videospotů vládní kampaně pro očkování

Napsat komentář