Shopping Cart

Očkovat děti, nebo ne? Státy volí různé přístupy, obávají se i vedlejších účinků

Očkovat děti, nebo ne? Státy volí různé přístupy, obávají se i vedlejších účinků; Zdroj foto: Reuters

Očkovaných dětí po světě každým dnem přibývá. Experti se shodují, že riziko závažného onemocnění, nebo dokonce úmrtí na nemoc covid-19 je u nich velmi malé, není ale nulové. Například ve Spojených státech 370 dětí zemřelo. A nemoc u nich hrozí přerůst v nebezpečný zánětlivý syndrom organismu nebo takzvaný dlouhý covid, který se projevuje měsíce přetrvávající únavou, bolestmi hlavy, obtížemi s dýcháním nebo se srdečním rytmem. 

V Evropské unii jsou zatím pro očkování dětí povolené dvě vakcíny, od německo-amerického výrobce Pfizer/BioNTech a americké Moderny. Ve většině zemí EU se děti očkují od léta, nově začalo termíny vypisovat Irsko, vakcinaci pro dvanáctileté a starší v posledních dnech umožnily také Finsko a Portugalsko. Cílem je v mnoha případech stihnout co nejvíce náctiletých naočkovat ještě před začátkem školního roku. Švédsko a Velká Británie se ale zatím drží o čtyři roky vyšší hranice. 

Jak si všímá server Politico, důvodem pro rozdílný postup států nejsou nedostatečné nebo protichůdné informace o fungování vakcíny, nýbrž různé přístupy k tomu, jak vyhodnotit rizika možných vzácných vedlejších účinků na jedné straně a přínosy očkování u dětí na straně druhé. “Je z toho skoro filozofická diskuse, ne debata o datech,” míní Brian Ferguson, imunolog z britské University of Cambridge. 

Například v Německu v otázce očkování dětí došlo od začátku pandemie spíš k vzácnému jevu: politici se rozhodli nerespektovat doporučení oficiálního expertního orgánu a očkování povolili plošně všem dětem. Odborníci přitom s odkazem na chybějící data doporučili omezit ho jen na ty s oslabenou imunitou. Jenže v průběhu srpna v různých německých spolkových zemích končí letní prázdniny a nakonec převážily obavy z toho, že děti budou přenášet nakažlivější variantu koronaviru delta. 

Chránit starší

Podobně argumentují například odborníci v Belgii, podle kterých jsou přínosy očkování pro jednotlivé děti malé, vakcína ale pomůže zabránit tomu, aby virus ve společnosti koloval. Ve Francii zdůrazňují možnost návratu dětí k normálnímu životu bez obavy o ty, které by mohly nakazit a ohrozit starší lidi, kteří se očkovat nemohou. Nizozemsko pak zdůrazňuje užitečnost očkování v ochraně před dlouhým covidem, shrnuje server Politico. 

“Hlavní důraz při rozhodování by měl být kladen na přínos pro děti a mladé lidi samotné,” stojí naopak ve vyjádření britských expertů. Vakcíny jsou tu plošně přístupné jen pro mladé lidi nad 16 let. Kritizují to ale někteří vědci, lékaři i politici. A očkování mladších dětí by podpořila také většina obyvatel Spojeného království.

Ve Spojených státech očkování od 12 let už možné je, vakcínu tam podle vyjádření rodičů dostalo přes 40 procent dětí do 17 let. Velká část rodičů nicméně stále váhá. Důvodem jsou hlavně obavy z dlouhodobých nebo vedlejších účinků vakcíny – například zánětu myokardu a osrdečníku – nebo víra v důkazy nijak nepodložené tvrzení, že způsobuje neplodnost. 

Nově nakažených dětí, i těch, které kvůli covidu-19 končí v nemocnici, mezitím v USA prudce přibývá. Ohrožuje je infekčnější varianta koronaviru delta. 

Není přitom jasné, jestli je pro děti nebezpečnější, nicméně problémy mají hlavně mladší, neočkované děti. Americká pediatrická akademie proto vyzývá úřady, aby povolily vakcíny i pro ještě mladší děti. Pfizer i Moderna proto rozšířily své aktuálně probíhající klinické studie. V těch zkoumají účinky očkování pro děti nad pět let věku. 

Těžší život neočkovaných

Očkování dětí má i praktický význam. Například ve Francii budou muset i teenageři od září předkládat potvrzení o očkování – nebo negativním testu – při návštěvách kaváren nebo kin a dokonce i při cestě dálkovým vlakem. Neočkovaní středoškoláci mají také zůstávat doma, jestliže se někdo z jejich spolužáků koronavirem nakazí. 

S naočkovanými dětmi je také potenciálně snazší cestovat. Řada států totiž od neočkovaných osob nad 12 let věku (někde i mladších) při překračování hranic vyžaduje povinný PCR nebo antigenní test. 

V Česku podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky ke 4. srpnu dostalo alespoň jednu dávku vakcíny 87 615 dětí od 12 do 15 let z celkového počtu asi 456 tisíc. Další děti mají rezervaci termínu nebo jsou registrované a čekají na termín.

Video: Děti musíme chránit vakcínou, ne je obětovat, míní Dražan (rozhovor června 2021)

Napsat komentář